Poslední přání

16. ledna 2013 v 21:02 | Lucy

Tahle jednorázovka byla psaná v noci, když jsem nemohla usnout..:D..Není to nic extra, ale snad se bude líbit..;)..Těším se na Vaše názory v komentářích..;)



Ležela na nemocniční posteli..Měla rakovinu..Umírala..Věděla, že už jí nezbývá moc času..
Vzpomínala na chvíle, kdy byla šťastná. Moc ráda chodila ven, smála se s kamarádama, prožívala nádherné chvíle se svojí rodinou. Nejvíc ze všeho milovala hudbu. Měla hodně oblíbených skupin a zpěváků, ale jeden z nich pro ní znamenal opravdu hodně. Jmenoval se Miro Šmajda. Hodně moc jí na něm záleželo. Na koncertech s ním zažila mnoho krásných chvil. Moc dobře věděla, že už ho nikdy neuvidí. Věděla, že se nemůže uzdravit, že jí zbývá už jen pár dní života. Měla jediné přání..chtěla ho naposledy vidět.
Její rodiče dělali všechno pro to, aby jí její přání splnily. Chtěli se spojit s Mirem a domluvit se s ním jestli by si na ní neudělal čas. Věděli, že má asi moc práce, ale pro svojí holčičku by udělali všechno na světě. Jedna kamarádka jim poradila poslední možnost-facebook. Mira na facebooku našli docela rychle a okamžitě mu napsali. Ani nepočítali s tím že by odepsal,ale on jako zázrakem napsal. Chtěl vedět adresu té nemocnice. Okamžitě mu jí napsali a na tváři se jim po dlouhé době na chvilku objevil úsměv.

V nemocničním pokoji bylo ticho. Ozývalo se jen pípání přístrojů. Najednou dívka uslyšela, jak někdo otevřel dveře do jejího pokoje. Chtěla otevřít oči aby se podívala,ale neměla na to sílu. Slyšela pouze kroky, přibližovaly se k ní a někdo ji chytl za ruku. Cítila jeho vůni. Poznala ji. Naklonil se nad ní a políbil ji na tvář. Nemohla uvěřit tomu, že za ní přišel.

*Miro*
Na facebooku som si prečítal správu. Písali mi rodičia jedného dievčaťa. Žiadali ma, či by som nemohol zájsť za ich dcérou do nemocnice. Vraj je veľmi chorá a moc by ma chcela vidieť. Neváhal som ani minútu,zbalil som gitaru a nasadol do auta. Vbehol som do nemocnice a požiadal som sestričku aby ma k nej zaviedla.Pomaly som otváral dvere. Spoznal som ju. Bolo to moc milé dievča. Rád som sa s ňou po každom koncerte porozprával. Ležala nehybne na posteli a líca mala biele ako stena. Pomaly som šiel k nej a chytil som ju za ruku. Mala zatvorené oči, ale všimol som si, že sa pousmiala. Asi ma spoznala. Nahol som sa nad ňou a pobozkal ju na tvár. Snažila sa otvoriť oči,ale nešlo jej to.
"Miro" zašepkala tenkým hláskom.
"Áno, som to já" odpovedal som jej a sadol som si na stoličku.Vzal som do ruky gitaru a začal som spievať.Bolo mi jej veľmi ľúto, ale nemohol som robit vôbec nič..len sedieť a spievať. Neprestával som sa na nej pozerať. Zase sa pousmiala a všimol som si, že prestala dýchať. Prístroja začali pípať neprerušovane. Chytil som jej ruku a z očí mi tiekli slzy.

Snažila se mu říct jak moc ho má ráda,ale nemohla. Její tělo jí neposlouchalo. Začal hrát její oblíbenou píseň Hallelujah. Naposledy se pousmála. Naposledy ucítila jeho vůni, uslyšela jeho hlas. A také to bylo naposledy co vydechla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama